| MÍSTO, KDE SLZY PŘECHÁZEJÍ V SMÍCH |
Zeptáte-li se drtivé většiny obyvatel městečka Týniště nad Orlicí, objasnil-li by vám nepochopitelnou životaschopnost tak kontraverzního nočního zábavního podniku jménem Sépie, zcela určitě si odplivne a dodnes vám zůstane dlužen odpověď, v lepším případě mrzutoodmítavoznechuceně zavrtí hlavou. Přesto, až téměř prorocky promlouvá k nám památná věta Alana D. : "Kvalita Sepie Klubu dosahuje svojí progresivností vln Atlanského oceánu." Prohlášení jest prosté okázalostí a na celou lapálii okolo Sepie music bar clubu vrhá obnažující světlo. Věhlas podniku, jak již to v případech neotřelých nápadů bývá, roznesl se pravděpodobně bez jeho většího přičinění, naopak nabýváme dojmu, jakoby si o svoji proslulost sám přímo volal, byvše pohřben v útrobách bývalého počítačového mozku republiky, téměř fatálně sousedícího s policejní stanicí, počal v hlavách poctivých týnišťáků hlodat červem temných pochybností o ohavných spiknutích, trestuhodných orgiích, nekalých praktikách, krutých komplotech a holdování široké škále drog, co by nejoblíbenějšímu tématu maloměsta. Tyto zavrženíhodné činové mocnou čarodějnou pazourou zatřepaly kontraproduktivní reklamou, která již sama udělala svoji práci. Silou své moci přilákala do temných útrob jedové chýše své nejvěrnější zákazníky, jimž povídačky tohoto typu přímo učarovávají, poněvadž jim poskytují záruku nerušeného odpočinku. Zanedlouho počaly se zde scházet hrstky uprchlíků před absurdností bytí, tucty vystrašených ze vztahů mezilidských, skupinky zoufalých umělců, alkoholem prosáklé kapacity, neprávem odsouzení, začínající i umírající talentové s dary všeobecnými, zkrátka elita utíkající před realitou dne, moci a demokracie, po které, což zůstává všeobecnou povědomostí, jest neutuchající poptávka, poněvadž jest schopna proměnit slzavé údolí v kabaret smíchu a naopak. |



